Hrozba radikálního islámu

17. 03. 2017 4:02:35
O jedné z největších hrozeb pro stabilitu našeho světa a také o tom (úplně na konci článku), jak se jí účinně postavit.

„Vítači uprchlíků“ a „zastánci muslimů“. Tak jsou lidi z nevládek často v různých debatách nálepkováni. Pravda, ani já si nemyslím, že máme proti lidem prchajícím z války, ať jsou jakéhokoli náboženství, nasazovat do českých lesů domobranu. Také je pravda, že jsem v několika muslimských zemích žil a pracoval, a nenabyl jsem tam dojmu, že muslimové nepřemýšlejí o ničem jiném, než jak získat nadvládu nad světem. A od bývalých kolegů muslimů vím, že islámský radikalizmus a terorizmus považují za stejnou hrozbu a stejné zlo jako my. Přesto, nebo právě proto, že mám díky své práci unikátní příležitost velmi detailně sledovat, nejen optikou médií a velké politiky, ale také perspektivou obyčejných lidí, co se děje zemích, do kterých se běžný turista nedostane, považuji islámský radikalizmus (což je něco zcela jiného než islám samotný) za jednu největších hrozeb současného světa.

Loni jsem byl na třítýdenní návštěvě naší mise v Demokratické republice Kongo. Tedy v zemi, která se už léta zmítá ve válkách. Pracujeme v Jižním Kivu, kde jsem byl předtím už několikrát. Nádherná příroda, milí lidé, ohromné zásoby nerostného bohatství a k tomu několik armád, které tu tak nějak zbyly a které se živí kontrolou dolů a drancováním vesnic. DR Kongo je země z devadesáti procent křesťanská. Při poslední návštěvě mě proto překvapilo, že téměř v každém městečku stojí zbrusu nová mešita. Na první pohled to vůbec nedává smysl. Muslima jsem tu nikdy nepotkal. Nicméně kolem mešit vidět jsou. Člověk si to brzy spojí se skutečností, že kontingent MONUSCO, tedy mírové mise OSN, v Jižním Kivu je pákistánský. Když se zeptáte místních lidí, řeknou vám, že stavbu mešit financují pákistánští vojáci. Prý je to dar pákistánského lidu.

Jak je něco takového možné a jak to, že to vůbec nikdo neřeší? Jediná odpověď, která mě napadá, je, že Afrika nikoho zas tak moc nezajímá a OSN nefunguje, jak by měla. Možná si řeknete, že je to taková anomálie někde uprostřed deštného pralesa, jenže podobné věci se dějí i jinde. Když trochu poodstoupíme, uvidíme jednoduchý vzorec. Radikální islamistické hnutí Aš Šabáb v Somálsku, jedné z nejnebezpečnějších zemí Afriky, Boko Haram v nestabilní západní Africe, Al Káida ve válčícím Jemenu Přitom tyto radikální islamistické skupiny samozřejmě neterorizují jen příslušníky jiných náboženství. Stejně tak terorizují muslimy, kteří nevyznávají jejich program.

Když poodstoupíme ještě dál, uvidíme takzvaný Islámský stát, který vznikl po několika letech na území nikoho (ovšem s ohromnými zásobami ropy a pšenice) ve válkou zmítané Sýrii. Dokonce i ostatní islamistické skupiny, jako je například An-Nusrá, se v Sýrii objevily až nějakou dobu poté, co se násilně potlačované občanské protesty bez jakékoli náboženské agendy proměnily v občanskou válku. Islámský stát dnes najdeme také v Iráku, ve stále nestabilním Afghánistánu, kde se snaží vydobýt si prostor vedle Tálibánu a kousek území má i v Egyptě.

Vnitřní dynamiky radikálního islámu jsou poměrně složité. Nechci vyvolat dojem, že je to vše plán řízený z jednoho centra, nicméně vzorec je tu patrný. Radikální islamistické skupiny působí v zemích nestabilních, chudých, často bohatých na nerostné suroviny. Jsou-li to země muslimské, terorizují místní obyvatelstvo. Nejvíce obětí islámského terorizmu celkově jsou právě muslimové. Šíří strach, páchají teroristické činy a usilují o radikalizaci obyvatelstva. Pokud se jedná o strategicky zajímavé území, jako je třeba DR Kongo, ale bez muslimů, kdosi začne stavět mešity a madrasy. Financování je většinou daleko transparentnější než v případě Konga. Jedná se o přímé investice bohatých zemí Zálivu, mezi kterými hraje prim Wahhábistický (sunnitská fundamentalistická forma islámu, státní ideologie Saúdské Arábie) spojenec západu a paradoxně člen koalice boje proti terorizmu, Saúdská Arábie. Ze stejného zdroje jsou potom do velké míry financované i radikální islamistické skupiny a islámský terorizmus.

Nelze opomenout skutečnost, že radikální islamistické skupiny působí i v Evropě mezi muslimskými minoritami a že i mezi uprchlíky samozřejmě mohou být lidé v současnosti nebo budoucnosti radikálně smýšlející. Co z toho tedy pro nás plyne? Jaké strategie bychom měli volit pro boj s tímto nebezpečím? Zdánlivě nejsnazším a proto populárním řešením je zavřít hranice, označit islám za zločinné náboženství a nebezpečí se takto vyhnout. Jenže strategie je velmi nedomyšlená, a to hned ze tří důvodů:

  1. Zavřením hranic a očí před uprchlíky nebo před válečnými konflikty přispějeme k tomu, že někde - nedaleko za humny, vzniknou ideální podmínky pro další radikalizaci lidí. Asi není třeba vysvětlovat, že lidé bez naděje, tedy lidé frustrovaní jsou velmi snadný cíl pro někoho, kdo má jasnou ideologii, zdánlivé východisko a hodně peněz.
  2. Tímto přístupem rezignujeme na hodnoty, na kterých vyrostla naše civilizace. Vnitřně se tím sami korumpujeme a rozkládáme, čímž přímo naplňujeme jeden z cílů radikálních islamistů.
  3. Teroristé si umí koupit letenku a zfalšovat doklady.

Takže ve výsledku se terorizmu nezbavíme a nepřátelům naší civilizace dáme volné pole působnosti. Čtenář teď možná tuší, že nabídnu podobně naivní a extrémní alternativu: Přijměme uprchlíky, postavme jim mešity a modleme se, aby to dobře dopadlo. Nenabídnu. Přesto je tu ale několik věcí, které jsou podle mě zásadní a které jsou nehledě na politický světonázor z pragmatického hlediska funkčními strategiemi.

  • Po teroristických útocích často slyšíme požadavek, aby se muslimové omluvili. To je ale vážná chyba, neboť tím stavíme radikály do role reprezentantů islámu. Už bylo řečeno, že převážná většina obětí islámského terorizmu jsou právě muslimové. Pokud z toho vyjdeme, tak našim nepřítelem nebude téměř čtvrtina světa, ale „jen“ nebezpečné radikální skupiny a ti, kdo je financují. Se zbytkem bychom měli spolupracovat a ne válčit.
  • Izolace, marasmus a chudoba jsou faktory, které dávají radikálům volné pole působnosti. Kdyby se západ zablokovaný Ruskem a Čínou v době vznikajícího konfliktu v Sýrii víc angažoval, nevzniklo by vakuum, kterého následně využili zakladatelé takzvaného Islámského státu. Ano vím, mnohé intervence západu moc dobře nedopadly (a o těch, co dopadly, jako například porážka islamistů v Mali a osvobození hlavního města Tibmuktu v roce 2013 francouzskými jednotkami, prostě vůbec nevíme), ale ukazuje se, že taktika hlavy v písku také nefunguje. Řekl bych, že chybou západu v minulosti nebyly intervence samotné, ale jejich skryté cíle. Usilovat, a to i vojensky, o bezletové zóny, humanitární koridory, příměří či zákaz dovozu zbraní je v našem vlastním zájmu z hlediska bezpečnosti daleko víc, než se bát budoucí možné radikalizace uprchlíků, kteří před těmito válkami prchají.
  • Ano, přihřeji si i svou profesní polévku. Lidem v Afghánistánu, Sýrii, Iráku, DR Kongo nebo Somálsku je třeba pomáhat a usilovat o stabilitu těchto regionů. Málokdo, kdo má školu, nemocnici, pole a vodu se nechá dobrovolně poslat kamsi na druhý konec světa s bombou na těle. A pomoc uprchlíkům u nich doma, pokud to jde, nebo v regionu, který jim je kulturně bližší, je výrazně efektivnější než stavba plotů. Zároveň se tak snižuje tlak na Evropu, kterého snadno využívají politické síly, které chtějí ve jménu bezpečnosti omezit naše svobody. Pokud nicméně uprchlíci do Evropy přijdou, měli bychom je i se všemi bezpečnostními a politickými zřeteli brát především jako lidské bytosti a postupovat v souladu s platnou legislativou, abychom nerezignovali na naše vlastní hodnoty.
  • Je velmi pravděpodobné, že islámský radikalizmus a terorizmus by bez masivního financování neměl takový úspěch. Ne nemyslím, že máme vyhlásit válku Saudské Arábii, ale čistě ze strategických důvodů máme usilovat o to, aby neomezený zdroj peněz, kterým země podporující terorizmus disponují, vyschl. Ropa pod zemí zůstane, ale snížením závislosti na ní můžeme velmi efektivně snížit její cenu. Peníze z ropy přímo financují mnoho zla v našem světě, protože aby země zbohatla z ropy, nemusí mít vzdělání a vědu na vysoké úrovni a pracovité lidi. Tedy, nikoli pouze z ekologických, ale také z bezpečnostních důvodů je podpora energetických alternativ a zbavení se závislosti na ropě podstatná pro přežití naší civilizace.

Bohužel naše politická reprezentace dlouhodobě, ať už z důvodu jakéhosi bytostného odporu vůči ekologii, ekologům a alternativám obecně nebo z důvodu podpory jiné země, která je na ropě závislá (tedy Ruska) tenhle směr, který prosazují severské státy nebo Německo spíše bojkotují. Nicméně myšlenka, že radikální islám zastavíme na hranicích se Slovenskem, by nám opravdu neměla jako záruka bezpečnosti stačit.

Autor: Jan Mrkvička | pátek 17.3.2017 4:02 | karma článku: 35.84 | přečteno: 5261x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Tomáš Vodvářka

Velký pátek jako příležitost

Už několik let je v "portfoliu" státních svátků i Velký pátek, který by mohl být vhodnou příležitostí k uvědomění si tzv. evropských hodnot, s nimiž se poslední léta mediálně žongluje.

28.3.2024 v 9:34 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 42 | Diskuse

Filip Vracovský

Jak to vypadá Mordor ( Rusko ) už nám klepe na dveře ?

Krátká předsváteční úvaha ... Taky vás některé uklidňující zprávy spíš rozruší ? Račte vstoupit .....

28.3.2024 v 9:00 | Karma článku: 6.40 | Přečteno: 159 |

Michael Laitman

Odhalení tajemství Knihy života

Jeden mudrc kdysi řekl: „Člověk musí získat jak vědomosti, tak moudrost.“ Na otázku, jaký je mezi nimi rozdíl, odpověděl: „Vědomosti se získávají čtením knih, moudrost se získává čtením knihy, kterou jsi ty sám.“

28.3.2024 v 4:14 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 25 | Diskuse

Tadeáš Firla

KSČM a Jan Ámos Komenský

Myslím, že politické, nebo náboženské symboly mají veliký význam a pro některé lidí hodně znamenají. Dnes jsem si všiml dvou. Vedle sebe ve skříňce - logo KSČM a portrét Jana Ámose Komenského. Je to změna mysli, nebo pouhá fraška?

28.3.2024 v 1:25 | Karma článku: 8.84 | Přečteno: 127 | Diskuse

Václav Kunft

Krásná česká královna Viola Těšínská.

O Viole Těšínské je zoufale málo písemných zmínek. Není divu, nebyla příliš významná a manželkou panovníka byla pouze rok. O to víc může pracovat fantazie.

27.3.2024 v 15:05 | Karma článku: 14.74 | Přečteno: 337 | Diskuse
Počet článků 5 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 8176

Ředitel Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni, jedné z největších organizací pomáhajících ve světě z našeho regionu. Nejprve jako turista a posléze jako humanitární pracovník procestoval desítky zemí světa. Dlouhodobě pracoval na misi v Afghánistánu a na Srí Lance.

 

Tento blog si klade za cíl nejenom ukázat, jak funguje jedna velká česká nevládka, která se prosadila na mezinárodní scéně, a poněkud netradičně reprezentuje Českou republiku, ale především debatovat (prosím pěkně slušně a s respektem) kontroverzní globální témata.

 

Autor je otcem tří dětí a žije s rodinou na malém městě, kde je zastupitelem.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...